Tipy
Na přirozené fotky nepotřebujete umět pózovat. Řeknu vám, co pomáhá mým párům cítit se před foťákem normálně.
Jedna z nejčastějších vět, které od párů slyším, je: „Hlavně ať na fotkách vypadáme přirozeně.“ A dává to smysl. Jenže čím víc se člověk snaží vypadat přirozeně, tím spíš začne být trochu dřevěný.
Dobrá zpráva je, že na to nemusíte umět nic speciálního. Nejde o přijímačky na herectví. Stačí pár věcí, které vám pomůžou cítit se normálně.
Když se potkáme před svatbou na kratší focení, udělá to obrovský rozdíl. Zvyknete si na mě, na foťák i na to, jak pracuju. A já zase vidím, jak spolu fungujete, jak se hýbete a co je vám přirozené.
Pak už na svatbě nejste s cizím člověkem, který na vás míří objektivem. A to je dost příjemná výhoda.
Párové focení není soutěž v tom, kdo vydrží déle stát hezky bokem ke světlu. Většinou se procházíte, bavíte se, něco si říkáte, občas se zastavíte. Já jen sleduju, co mezi vámi funguje.
Čím méně řešíte, kam s rukama a jestli se usmíváte správně, tím líp. To je mimochodem důvod, proč vás do ničeho moc netlačím.
Ráno: Nenechte všechno na poslední chvíli. Když jsou přípravy zbytečně ve stresu, fotky to seberou s nimi.
Šaty a oblek: Vyzkoušejte si, že se v nich dá normálně sedět, chodit a dýchat. Tohle zní banálně, dokud v tom nemáte být deset hodin.
Detaily: Pokud chcete vyfotit prstýnky, dopis, parfém, boty nebo rodinný šperk, dejte je na jedno místo. Ušetří to čas i pobíhání.
Párové focení: Když víte, že je vám blízká procházka, víno na terase nebo klid u vody, řekněte mi to. Pomůže mi to vymyslet focení tak, aby sedělo vám, ne univerzálnímu páru z internetu.
Vnímejte ten den hlavně mezi sebou. Dívejte se na sebe, mluvte spolu, dotýkejte se, buďte v tom přítomní. Já se postarám o to, aby to na fotkách bylo vidět.
Ukázka mé práce
Lukáš Veselý — svatební fotograf
Nenařizuji, neorganizuji, nenechám vás stát na místě. Jsem s vámi a sleduji, co se děje — výsledek jsou fotky, ze kterých dýchá váš příběh.